Připomínky

Zde můžete psát své komentáře k navržené studii Regenerace sídliště a jeho veřejných prostranství. Touto platformou nahrazujeme veřejné projednání s obyvateli.

Napiš připomínku

Obsah

Zadání 1
Dotazník 2
Analytická část 3
Myšlenka 7
Situace 10
Doprava 11
Krajinářské řešení 13
Místa 17
Mobiliář 25

Vážení občané,

děkujeme vám za Vaši účast v dotazníku a podnětné připomínky nejen ke studii Regenerace sídliště, ale i k obecným tématům fungování veřejného prostoru. Studie Regenerace sídliště, kterou zde vidíte na webových stránkách, je začátkem všech kroků potřebných k otevření diskuse s Vámi nad budoucností sídliště a stavem jeho veřejných prostranstvích.

Dokument, který si prohlížíte je tzv. studií, nikoliv projektem pro bezprostřední realizaci. Jedná se o první, nezávazný, dokument. Jejím cílem je řešit prostor sídliště souhrnně a v kontextu tak, aby následně bylo možné zvolit konkrétní body a etapy, na které bude zadána projektová dokumentace, která povede k povolení stavebním úřadem a postupné realizaci. V průběhu všech projekčních příprav bude možné návrh korigovat a bude otevřena diskuze s vámi, budoucími uživateli.

Jsme si vědomi obsáhlosti a velkého měřítka studie, proto nejprve budou řešena problémová témata, jako je parkování a hnízda tříděného odpadu. Celková změna sídliště může být naplánována i na několik let, je ovšem nutné před jednotlivými zásahy do prostranství vycházet ze základní koncepce celku. K tomu slouží tato studie.

V připomínkách zaznělo přání osobního setkání s architekty až se situace s covid-19 zklidní. Toto si přejeme my i vedení města. Rádi bychom proto uspořádali veřejnou prezentaci návrhu a diskuzi s občany v příštím roce 2021. Nyní nám to bohužel situace neumožnila, zvolili jsme proto jiný způsob, jak se ke studii můžete prozatím vyjádřit.

Tematické okruhy z připomínek obyvatel:
Fungování komunitních zahrad

Studie vymezuje daná vhodná místa ke komunitním zahradám. Daný masterplan určí rastr cest a případných prvků a zbytek vyplní obyvatelé sami. Předpokládáme, že před založením takové zahrady by se jednalo přímo s obyvateli domu, pro který je komunitní zahrada primárně určena. Komunitní zahrady také nemusí vznikat okamžitě a v plném rozsahu. Návrhem dáváme možnost k jejich založení. Doporučujeme nejprve prostor koncipovat jako mesofilní louky, o které se bude starat město a které se v průběhu času mohou více zabydlovat – tato činnost je už na obyvatelích.

Doprava

Všechny křižovatky a vjezdy do území budou mít změnu povrchu (žulovou dlažba) pro zklidnění dopravy a bezpečnost chodců při přecházení. Tato změna povrchu bude fungovat místo zpomalovacího prahu.
Veškerá práce se stávajícími garážemi je nápadem k jinému vnímání prostoru. Garáže jsou v soukromém vlastnictví, a proto tento návrh práce s nimi je spíše myšlenkou. Architekti i město ctí cizí majetek a jsme si vědomi vyvstávajících otázek ohledně financování. Proto by museli s přestavbou či zbouráním garáží souhlasit všichni majitelé či by muselo dojít k postupnému odkupování garáží městem pravděpodobně za tržní ceny či být nabídnuta výměna. V opačném případě je záměr těžko realizovatelný, uvádíme ho zde jako možný. Jeden z hlavních problémů na sídlišti je parkování obecně. Některé garáže vlastní obyvatelé, kteří již na sídlišti nebydlí, proto by nové garáže sloužili primárně obyvatelům sídliště.
Vybudování sadu u hřbitova místo garáží bereme jako návrat k respektování hřbitovní zdi a okolí kolem ní. Hřbitovy vznikaly na okrajích měst a navazovali přímo na krajinu (pole, louky, lesy). Vytvořeným sadem se snažíme o začlenění hřbitova do sídelní struktury, která již hřbitov obklopuje.

Vegetace

Odstranění keřů na Gagarinově ulici slouží ke zlepšení výhledu na kostel a klášter a celý centrální prostor sídliště – hřiště. V tomto úseku nejsou navrhována ani parkovací stání, která by průhledu vadila. Zřízení kolmých stání po celé délce Gagarinovy ulice není možné z důvodů stávajících vzrostlých stromů na horní hraně hřiště – ty nyní poskytují na hřišti jediný stín.

Mobiliář

Zpravidla u každého vchodu do bytového domu je umístěna lavička. Tyto lavičky bychom rádi sjednotili a vchody do domů zkultivovali. Lavička slouží jako doplnění předzahrádky.
Na téma fasád panelových domů jsme upozornili, protože si myslíme, že má smysl na něj upozorňovat, ukázat jiné přístupy k fasádám, bavit se o jejich rekonstrukcích a také nad tím, že mohou navzdory své minulosti vypadat pěkně a dá se v nich hezky bydlet. Přeci jen v takových domech žije 27% populace ČR.

Vandalismus

Všechny prvky umístěné do veřejného prostoru by měly být odolné proti vandalismu. Je proto volen takový mobiliář a herní prvky, které jsou bytelné a lehce udržované. Je zde možnost kamerového monitoringu, což je jeden z nástrojů jak zamezit ničení veřejného majetku, ale toto řešení je nákladné a je třeba zvážit veškeré pro i proti.

Děkujeme, že sledujete tuto studii, dění ve městě a pomáháte nám rozvíjet město.

architekti City Upgrade a vedení města Police nad Metují

1.

mapování

návštěva a mapování místa, upřesnění zadání s vedením města, fotodokumentace

2.

dotazník

vypracování dotazníku pro obyvatele sídliště, hledání nápadů a hlavních kritických míst

3.

analytická část

vypracování odborného názoru na lokalitu sídliště, zjišťování kladných stránek a problémů,

4.

návrhová část

vypracování ubranistického a architektonického konceptu, možnosti řešení

5.

připomínkování

připomínkování od vedení města a obyvatel online

6.

odevzdání

zanesení připomínek do návrhu a dopracování návrhu

řešená lokalita

Řešeným územím je sídliště mezi ulicemi Fučíkova, Gagarinova a K Sídlišti.

Naším cílem je vytvoření atraktivního lokálního centra pro obyvatele, doplnit lokalitu o nové kulturní a sportovní aktivity, místa pro setkávání a rozčlenit plochy tak, aby vznikly místa vzájemného soužití všech věkových kategorií. Hlavními tématy jsou využití veřejného prostoru, prvky vybavenosti, řešení vegetace, uspořádání dopravní infrastruktury, návaznost místa na okolí a průchodnost lokality. Na těchto stránkách můžete sledovat průběh prací, k rozpracovanosti se vyjádřit a hlavně si v klidu domova detailně prohlédnout výsledek práce – navržená řešení a nápady.

dotazník

Přes léto proběhlo sbírání nápadů od obyvatel sídliště. Tento dotazník nápadů si klade za cíl zjistit, jak si Vy osobně představujete okolí svého bydliště. Kde vidíte jeho problémy či hodnoty a jak by mohlo být ještě lepším místem pro život. Sesbírané náměty jsou převedeny do vizuální podoby a slouží tak jako podklad pro studii regenerace sídliště a úpravu jeho veřejných prostranství.

Závěry z dotazníků
Celkem dotazník vyplnilo 68 obyvatel (38 online + 30 papírově). Ptali jsme se na celkovou spokojenost života na sídlišti a nadhazovali jsme jednotlivé témata: parkování, zeleň, bezpečnost, náplň veřejných prostranství.
Nejvíce zmíněné problémy území byly spojovány s nedostatkem laviček a zastaralost ostatního mobiliáře, technicky problémové povrchy chodníků a cest, nepořádek u kontejnerů s tříděným odpadem a neustálé sekání travnatých ploch bez využití. Ne zcela dobře bylo zmiňováno téma celkové údržby sídliště. Chybějící parkovací stání také patří podle obyvatel mezi hlavní problémy sídliště, byť by byli rádi i za natřené linie mezi parkovacími místy. Určitě chybí u mateřské školy a u obchodu vyhrazená krátkodobá stání se zajištěním větší bezpečnosti. Naopak velice kladně hodnotí klidné prostředí sídliště, vzrostlé stávající stromy, které přispívají k příjemnému prostředí, ale současně by potřebovali opět údržbu a případně přerostlé, staré a nebezpečné nahradit novými. Obyvatelé by uvítali lepší zázemí u stávajícího hřiště v centrální části sídliště: lepší údržbu, obnovu některých zastaralých prvků mobiliáře, toalety, pítko, místa pro setkávání sousedů. Za propojku do města kolem kláštera jsou rádi, ale bylo by dobré ji zlepšit co se týče povrchů a orientace i pro návštěvníky města. Otázka parkovacího domu zůstala 50/50. Je ale zřejmé, že všechny garáže na sídlišti neslouží obyvatelům sídliště ale obyvatelům Police bydlící v jiné části města a proto je problémové garáž sehnat a zakoupit.

„Vybaví se mi z mládí „sídlišťáci“, což byla parta dětí ze sídliště… drželi spolu. Teď když se řekne sídliště, tak si vybavím plné ulice parkujících aut, a veliké „prázdné“ plochy trávníků, které nikdo neužívá a stále dokola se jen sečou.“

„Chybí mi tady stinný altán a toaleta v blízkosti centrálního hřiště, napojení na vycházkové cesty do přírody, pro pěší i na kole, navrátit letní kino a vlastně místo na setkávání i dospělých na pořádání sousedských komunitních akcí například pro pálení čarodějnic.“

„Uvítala bych zlepšení v třídění odpadů, menší kontejnerová stání na více místech, kryté, zastřešené, více příjemných zákoutí pro venkovní posezení, oživení zeleně (např. vyvýšené květinové záhony).“

„Jako všude, tak i na sídlišti chybí parkovací stání, také garáží je nedostatek. My třeba rádi zahradničíme, grilujeme, opékáme – ale balkón není pro tyto účely vhodný a jiné možnosti obyvatelé sídliště nemají. Je mi jasné, že nebude lehké najít dostatek prostoru pro automobily a zároveň pro zahrádky, ale třeba se alespoň něco málo z toho do budoucna povede.“

analytická část

širší vztahy

Město Police nad Metují se nachází v CHKO Broumovsko v Královehradském kraji. Broumovská vrchovina, nedaleké Adršpašsko-teplické skály a malebná krajina je pro město charakteristickým rysem. Město je usazeno do údolí, odkud vedou cesty nahoru do kopců, luk a skal. Tyčí se tak nad městem vrchy Ostaš, Klůček, Havlatka a Strážnice. Místo je hledaným bodem pro nadšence horolezectví a turistiky. Potok Ledhujka, přítok řeky Metuje, protéká městem, které má přibližně 4 100 obyvatel. Městem prochází silnice II/303. Zastávka vlakového spojení je vzdálena 4,7 km od centra města, spojení z nádraží zajišťuje autobusová doprava. Orientačními body města je jistě radnice na náměstí, kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem benediktínů, komín kotelny na sídlišti a vysílač. Stávající sídliště je vystaveno nad klášterem za hřbitovní a klášterní zdí, které jsou hranicí městské památkové zóny centra města.

historie

Přípravy na výstavbu sídliště byly zahájeny v roce 1973 a dokončeno bylo v 80-tých letech minulého století společně s kotelnou, která sídliště centrálně zásobuje teplem. V roce 1997 byla kotelna zrekonstruována z kotelny uhelné na plynovou. Orientačním bodem je benediktínský klášter, nad kterým se sídliště nachází a proto je na klášter krásný pohled právě ze sídliště.

1824-1843 císařovy otisky

1824-1843 mapy stabilního katastru Čech

1826-1956 katastrální mapa evidenční

1951

1985

1999

majetkoprávní vztahy

95% z veřejných prostranství na řešeném území je vlastněno městem Police nad Metují. Ostatní prostory označeny bíle (samoobsluha, trafostanice, obytné domy) vlastní soukromý majitel či sdružení spoluvlastníků.

pozitiva

Sídliště v Polici na Metují bylo vystavěno později než okolní zástavba a tak mohlo sídliště alespoň trochu navazovat na stávající ortogonální uliční síť než jak je tomu v jiných městech. Lokalita samotného sídliště je také velkou výhodou. Blízko do centra, blízko do krajiny na procházky. Sídliště mezi rodinnými domy a pěknými vzrostlými stromy působí klidným dojmem.

Určitě kladným bodem je pěší propojení do centra města.

negativa

Problémem sídlišť obecně jsou velké rozsáhlé plochy patřící všem a nikomu. Jsou to výplňkové prostory, na které se v historii při výstavbě sídlišť moc nehledělo, nedával se jim žádný důraz a pozornost. Ale právě tyto prostory nám vytváří prostředí k životu.

I zde na sídlišti v Polici nad Metují máme založeny velké travnaté plochy, ze kterých obyvatel sídliště nemá užitek. Může tomu být jinak? Ano!

Druhým problémem na sídlištích je parkování. Rodiny mají často i dvě osobní auta a při koncentraci lidí na sídlišti se veřejné plochy vymezují především pro ně. Silnice, asfaltové či betonové plochy pro parkování a auta samotná nepřidají na atraktivitě prostředí k pobytu. Ulice jako známe v klasické struktuře města a vznikají společně s velkými travnatými plochami plytké prostory.

stávající uliční síť a pěší propojení

stávající počet označených parkovacích míst: 139

stávající počet garážových stání: 125

fotodokumentace řešeného území

Fotografie znázorňují aktuální stav sídliště.

myšlenka

motto: mezi městem a krajinou

Sídliště je situováno mezi zástavbou rodinných domů, navazuje na centrum města na jihozápadní straně a na severovýchodní stranu na otevřenou krajinu. Krajina a její cesty, které vedou do centra města se vpisují přes řešené území do struktury městské. Synergii stavební a krajinné složky vnímáme jako základ pro koncepci návrhu.

Z velkých unifikovaných travnatých ploch bychom rádi vytvořili různorodé a členité prostory především pro využití obyvateli sídliště. Stávající plochy jsou otevřené a prostorné a díky tomu nemají žádný charakter, nikdo je řádně nevyužívá, jsou všech a nikoho. Proto vnímáme za podstatné těmto veřejným prostorům vdechnout jiný princip. Vytvořit místa soukromější, útulnější a zároveň podpořit centrum sídliště – místo pro setkání lidí z celého okolí. 

krajina propisující se do města

Celé prostranství sídliště chceme zpříjemnit pomocí krajinných prvků propisující se z krajiny do města. Začlenit sídelní strukturu do okolní městské struktury zdůrazněním uliční sítě, podpořit uliční frontu rozhraními. Za důležitou pokládáme krajinnou složku, už vzhledem k lokalitě města a sídliště samotného. Ze sídliště stačí 5 minut chůze a jste v centru města, 5 minut chůze na druhou stranu a jste v přírodě na polních cestách. Navrhujeme doplnění stromové aleje, nové stromořadí do ulic, založení květnatých luk a vytvoření komunitních zahrad. Použitím různých charakterů v řešeném území podpoříme lepší orientaci na jednotvárném sídlišti, zatraktivníme prostor jako celek.

hlavní princip návrhu

Prioritou pro návrh je vytvoření míst pro setkávání lidí a podpořit komunitu obyvatel sídliště. Velmi cenné je klidné prostředí sídliště, které chceme zachovat a doplnit jej o nové stromy a jiné prvky zelené infrastruktury. Neméně důležitou záležitostí je pak úprava dopravního řešení, doplnění parkovacích míst a zajištění bezpečnosti.

hlavní osy

vedlejší osy - prostupnost územím

charaktery prostoru

čím vyšší míra soukromí, tím sytější barva

Míra soukromí

Charakter prostoru je stanoven dle míry soukromí. Veřejná prostranství jsou rozdělena na části, které svým uspořádáním láká buď návštěvníky sídliště nebo obyvatele domu. Rozhraní mezi veřejným prostorem a zahradami může být tvořeno tvrdou hranou, např. dřevěné posedové lavice, zídka či nízký plot, nebo může být tvořeno měkce pomocí vegetace. Vegetace je přitom také důležitá při vytvoření charakteru prostoru.
veřejné prostory – ulice, parkoviště, hřiště, květnaté louky
poloveřejné prostory – zahrady pro obyvatele daného panelového domu, chodníky mezi zahradami
polosoukromé prostory – předzahrádky u vstupů, které jsou určeny pro obyvatele dané části domu

Dále jsou popsány tyto prostory z hlediska vegetace.

 

kvetnata louka
1/ květnaté louky

Krajinná složka ve městě, která zpříjemňuje prostředí, podporuje biodiverzitu flóry i fauny mezi stavbami. Navrhujeme do prostoru nové dřevěné mohutné lavičky, umístěné nahodile v terénu.

 

zpříjemnění veřejných prostranství

zútulnění prostoru

jednotný mobiliář

zpestření městského prostředí

různé druhy lučních květin

prosekávané cesty

2/ zahrady

Současný unifikovaný vzhled zelených ploch mezi domy měníme na různorodé charaktery poloveřejných zahrad. Ty jsou částečně odděleny od hlavních veřejných prostranství. Vytvořením těchto komunitních zahrad dáváme možnost osobnímu využití veřejných ploch. Zároveň každá zahrada má jinou koncepci a je vegetačně různorodá. Proto i návštěvník sídliště si může objevovat prostory, které se mu zrovna v danou chvíli zalíbí a stráví zde čas. V případě, že obyvatelé nemají zájem si upravovat svou zahradu a strat se o ni, bude prostor veden jako květnatá louka, která díky novým cestičkám je průchozí.

3/ předzahrádky

vytvoření polosoukromých prostorů pouze pro obyvatele domu

jednotné použití materiálů, různé provedení

možnost vsakovacích pásů

zpříjemnění vstupu do domu

předzahrádky se vsakovacími záhony | Amsterdam | Blauw Architecten

předzahrádky s komunitní zahradou | archi5 | Le Bourg

předzahrádky | Ocean estate

Situace

Dopravní řešení

Navrhujeme na celém sídlišti zavést zónu 30, u ulice Gagarinova udělat obytnou zónou se zvýšenými prahy na začátku a na konci. Začátek i konec zóny 30 bude opatřen pruhem z jiného materiálu kvůli zpomalení, případně zpomalovacím prahem. Silnice v ulici Fučíkova v místě vstupu do školky také bude z jiného materiálu (žulové kostky), který by fungoval jako zpomalovací prvek kvůli bezpečnosti dětí. Silnice v místě křížení uvnitř sídliště a zóny 30 budou mírně zvýšeny. Stávající počet parkovacích míst (139) nedostačuje a proto jsou navrženy nové parkovací místa (+85, celkem 224 vyznačených parkovacích míst). Nyní je k dispozici Všechna stávající i nová parkovací místa budou vydlážděny betonovou zatravňovací dlažbou.

1/ Proveditelnost nových parkovacích stání v místě pod stávajícími stromy je nutné ověřit z hlediska kořenového systému stromů.
2/ Nynější asfaltové komunikace jsou nahrazeny dlážděnou pojízdnou plochou – rozšířeným chodníkem. Není omezen přístup automobilu v případě obsluhy či stěhování. Podporujeme zvelebení předzahrádek.
3/ Stávající dvě krajní stání jsou přesunuta na druhý konec daného parkoviště tak, aby byl umožněn pěší prostup.
4/ Obytná zóna s vesmírnou tématikou je opatřena šikmými parkovacími místy na krajích, ve střední části jsou místa vynechána z důvodu otevření centrální části sídliště a spojení tak ulice s parkem. Šikmá stání ve střední části ulice nelze zvolit z důvodu kolize nových parkovacích míst se stávajícími stromy.
5/ Problémová křižovatka: kvůli výhledům z Gagarinovy ulice nemohou být zachována parkovací stání tak, jak jsou nyní. Nabízí se několik variant řešení. Var a/ posunout parkovací stání na kolmo k ulici Gagarinova, rozšíření silnice nebo chodníku na druhé straně vozovky. Var b/ úprava trasy křižovatky, kdy Gagarinova ulice bude napojena kolmo na Hvězdeckou. Var c/ z Hvězdecké ulice udělat jednosměrnou ulici.

Garáže

Prostor, který je zabrán sídlištními garážemi, je promarněnou příležitostí. Bohužel v letech výstavby sídliště se k veřejnému prostoru přistupovalo jinak. Nyní má každá garáž svého majitele a je tudíž obtížné pro město s těmito stavbami něco udělat. Nabízí se tady ale možnosti za předpokladu ochotných majitelů dbajících na kvalitu prostředí, ve kterém žijí.
Cílem přestavby garáží je zvýšení kapacity, poskytnutí garáží především obyvatelům sídliště a zlepšit jejich estetický vzhled. Díky svažitému terénu lze použít model dvouúrovňových garáží, kdy je vjezd do spodních garáží z dolní hranice objektu, horní vjezdy z horní hranice objektu. Jednou z možností je použít prefabrikované garáže modulově skládány na sebe, ale tyto můžeme použít ve variantě A, případně B s vystavěním spojovacího stropu. Varianty A a B jsou spíše jen částečným řešením a nedosáhneme zvýšení kapacity o tolik jako ve variantě C. Proto navrhujeme odstranění stávajících řad garáží a vystavění nového objektu – dvoupodlažních garáží. Zvýší se kapacita, v případě garáží u Fučíkovy ulice o 26 garáží. Zvyšování stávajících garáží o patro ze statických i ekonomických důvodů nedoporučujeme. Střecha nového objektu by měla být pojata jako vegetační případně částečně pochozí.

schématický řez principu dvouúrovňových garáží

spodní garáže

horní garáže

pohled na střechu

možnosti fasád: cortenová, hra s hmotami bez oken

možnosti fasád: dřevěné laťování

vrata zarovnaná s fasádou - fasáda působí jednolitě - doplněná pouze případnou OV

Řešení vegetace

Shrnutí současného stavu

Krajina současného sídliště je typickou ukázkou klasické sídlištní výsadby a zákoutí, vzniklých často chybným nebo nepříliš promyšleným plánováním. Diversita dřevin sídliště má tři roviny: původní plán výsadby, vegetační relikty z doby před výstavbou a „home-made“ úpravy, prováděné zjevně spontánně obyvateli jednotlivých bloků a domů.
Původní plán výsadby je poměrně jednoduchý. Páteřní, liniové výsadby mají poměrně vhodné složení, dominuje javor klen, javor mléč, častý je také jeřáb ptačí nebo jeřáb duryňský. Menší podíl mají na výsadbách jilm horský, lípa (Tillia x europea). Častá je také lípa bělokorá, vtroušen je občas i smrk ztepilý nebo smrk pichlavý. Druhová diversita dřevin není nijak zvlášť vysoká, a mohla by být vyšší (vzhledem k jihozápadní orientaci a zásaditému podkladu).
Vegetační relikty z doby před výstavbou sídliště přímo v řešeném území prakticky neexistují; v okolí jsou však relativně časté a byly využity k návrhu nové vegetace. Jde především o solitérní duby letní, buk lesní a mohutné exempláře lípy srdčité. „Home – made“ úpravy pak zahrnují většinou malé předzahrádky, sestříhávané jehličnany, drobné výsadby trvalek a podobně, roztroušené v ploše sídliště nerovnoměrně. Jejich frekvence není příliš vysoká, vypovídá nicméně o reflektovaném fenoménu předzahrádek, který je silně zohledněn ve výsledném návrhu.

Rámcová pravidla revitalizace sídliště

1/ dřeviny
2/ trávníky
3/ hospodaření s vodou
4/ krajinný kontext

třešeň

Dřeviny

Doporučujeme ponechat vzrostlé listnaté dřeviny a využít je jako základ revitalizace sídlištní krajiny. Doplněny by měly být o dřeviny s podobnou ekologií, doporučujeme však více dlouhověké, méně na údržbu náročné dřeviny, jako dub letní, dub červený. V místech při okraji území lze vysázet i ovocné dřeviny (téměř všechny běžné, doporučujeme s vysokým podílem třešně a jabloní). Vhodné jsou i relativně méně běžné exotické dřeviny – liliovník tulipánokvětý, jerlín japonský nebo dřezovník trojtrnný. Jehličnaté dřeviny doporučujeme z větší části odstranit, nicméně solitérní vzrostlé dřeviny mohou být vyjímečně ponechány (jako například skupinka douglasek u večerky).

mezofilní louky

Trávníky

V souladu s ideou vytvoření „květnatých trávníků“ doporučujeme rozdělení území na čtyři základní zóny:
1/ silně frekventované trávníky, které je třeba intenzivně sekat a na kterých není třeba současný režim měnit,
2/ exponované, relativně výhřevné a silně osluněné trávníky především ve spodní části, na kterých lze udržovat květnaté, nižší porosty a teoreticky je lze dosít i náročnějšími druhy; zde doporučujeme maximálně dvě seče ročně (s ponechání cca 30% neposečené trávy celoročně),
3/ mesofilní louky v méně osluněných úsecích (mezi předními řadami domů a v okolí hřiště); ekologií odpovídají i v okolní krajině nejčastějším ovsíkovým loukám,
4/ nejstinnější části sídliště v zákrytu domů a stromů při horním okraji území. Zde již doporučujeme – v případě dosevu – směs polostinných a stínomilných bylin s frekvencí seče cca 1x ročně. Obecně však doporučujeme – spíše než intenzivní přesev trávníků – jejich pomalejší, ale trvalejší změnu díky citlivějšímu hospodaření a jejich postupné dosycování z přirozeného semenného deště.

 

 

zasakovací záhony - "rain gardens"

Hospodaření s vodou

Doporučujeme vybudovat systém hospodaření s dešťovou vodou a vybudování několika mělkých nádrží a zasakovacích pásů (tzn. „rain gardens“). Vhodné by také bylo vyvedení strouhy potoka v západní části na povrch – jeho současné „zkanalizování“ sídlištní krajinu zbytečně ochuzuje o aktivní, živý tok, navíc jeho kanalizace nemá na případný rozvoj povodně stejně žádný vliv. Vybudování příčných „rain gardens“ v předpolí bloků lze také atraktivně spojit s tvorbou předzahrádek – mohou být totožné, nebo se prolínat.

průhled do centra města a na protější kopec

Krajinný kontext a horizont

Okolí území je tvořeno celky se silným krajinným geniem loci a výrazným charakterem, se kterým by mělo být po revitalizaci více spojeno. Toho lze docílit jednak navrhovaným propojením s „venkovní“ i „vnitřní“ krajinou pomocí nově vysázených alejí, a jednak ponecháním či obnovení výhledu na krajinné dominanty – klášter, centrum města a vrch Ostaš, který je ikonickou horou Broumovska a nejvýraznějším krajinným útvarem v okolí města.

  1. navrhovaný „lesík“. Doporučujeme proředit jehličnany a dosázet tak, aby druhová skladba odpovídala potenciální přirozené vegetaci, což jsou v této lokalitě především kyselé doubravy, tj. lesy s dominantním dubem letním a podrostem jeřábu lesního. Les může mít ideálně výrazně řidší spon tak, aby obsahoval paloučky a stromy měly možnost rozvinout koruny.
  2. zde doporučujeme, alespoň v části, otevření kanalizovaného toku na povrch spolu s úpravami koryta tak, aby bylo členité, široké a a atraktivní
  3. nová výsadba – doplnění aleje. Lze doplnit jak přítomnými kleny, tak i například bukem lesním.
  4. tato „předzahrádka“ je velmi stinná. Doporučujeme nahradit stínomilnou vegetací s dominancí hájových bylin a například kapradin.
  5. nové stromy u komunitní zahrady – zde je vhodná výsadba několika plnokmenných ovocných stromů. Doporučujeme kombinaci jabloní a hrušní s podrostem jedlého křoví, například rybízu.
  6. nová alej; vhodný je například dub letní – alej by tím navazovala na solitérní dub na hraně kláštera.
  7. skupinka „nárožních“ stromů s keřovým patrem. Doporučujeme mohutné, světlé stromy – vhodný je habr obecný s podrostem lísky obecné, brslenu evropského a kaliny obecné. Skupinka tak bude navazovat jak na habrovou alej u kláštera, tak na volnou krajinu nad městem.
  8. nová alej – doporučujeme použít dub letní; alej tak bude navazovat na „lesní kout“ v polygonu 1. V podrostu lze využít jeřáb lesní, odkazující ke zde přirozeným kyselým doubravám.
  9. největší plocha potenciálních květnatých luk. Problémem je značné zastínění budovami i hustou alejí; doporučujeme proto – v případě výsevu – modifikaci druhového složení ve prospěch spíš stínomilných druhů. Vegetaci lze doplnit o několik solitérních keřů.
  10. dnes téměř „prázdný“ mezidvorek, potenciálně jedlá zahrada. Vhodná je kombinace jedlých keřů, trvalek a 1 – 2 nižších stromů (vhodná je například arónie, zkusit je možné i například kaštanovník jedlý). Pro dosažení větší pestrosti stanovišť je vhodné vytvořit například zemní U – tvar, orientovaný na jih a fungující jako sluneční past.
  11. pnoucí zahradu je vhodné situovat jižně od zasakovací nádrže. Vhodné je odstranění polykormonu kleče, jako oporu pro liány lze využít i stávající vzrostlý strom.
  12. bylinná zahrádka může být tematickým odkazem na klášterní zahradu, tj. může se inspirovat čtvercovými klášterními zahradami s tradičně pěstovanými bylinkami. Opět je vhodné obrácené pořadí vsakovací nádrže a bylinek..
  13. pro trvalky se jedná díky umístění na světlém okraji nejspíš o jednu z nejvhodnějších poloh na celém sídlišti. Lze ponechat stávající stromové a keřové patro a využít ho pro diferenciaci stanovišť trvalek. Záhon lze koncipovat jako samoúdržbový, nebo jako polopřirozené společenstvo na hraně zahrady, louky a záhonku. V okolí vsakovací nádrže může přecházet v podmáčené až mokřadní společenstvo.
  14. velmi vhodné pokračování aleje; doporučujeme vysázet lípy srdčité
  15. nová výsadba v chráněné poloze u květnaté louky. Velmi vhodné pro nenáročné ovocné dřeviny; biotop bude odkazovat na v okolí tradiční travní sady a extenzivní zahrady. Doporučujeme kombinaci slív a třešní.
  16. členitá, a dnes příliš exponovaná plocha hřiště. Břehy jezírka lze z větší části osázet květnatou příbřežní vegetací, stromové patro – nová výsadba – by pak mělo být tvořeno nenáročnými, dlouhověkými dřevinami s nižším rizikem pádu větví (alespoň v prvních letech). Doporučujeme proto kombinaci vzrůstnějšího dubu letního, dubu červeného a nižšího jeřábu muku. Keřové patro může být tvořeno jedlými druhy (muchovníky, rybíz, angrešt, kiwi,,,). Travnaté plochy lze operativně využívat k diferenciované seči dle sezónních požadavků; rozloha „louky“ již zaručuje výrazný vzestup druhové pestrosti (při vhodném hospodaření) už během prvních několika let.
  17. solitérní strom za hřbitovní zdí a na místě dnešních garáží – zde doporučujeme kombinaci vysokého ovocného nárožního stromu (ideálně hrušně) a navazujících několika polosolitérů – například jerlínů japonských a/nebo liliovníku tulipánokvětého. Spon by měl být volný tak, aby stromy nebránily výhledu na klášter.
  18. dosadba aleje, opět lípy

Práce s dešťovou vodou

Využití dešťové vody je důležitým tématem pro navrhování a plánovaní měst. Chceme využít dešťovou vodu ze střech panelových domů k využití ve veřejném prostoru formou: průlehů, zřízením biotopu / přírodního jezírka, zalévání zahrady z akumulační nádrže. Podél silnic a chodníků mohou být zřízeny vsakovací záhony, které by oživily především prostory předzahrádek.

Řešeným územím probíhá podzemní vodný kanál pro dešťovou vodu (příležitostná vodoteč) z ochranných poldrů nad sídlištěm  svedený do vodoteče Bukovka. Uvažovali jsme o zapojení tohoto svodu do systému jezírek na sídlišti, nicméně aby jezírka vypadala jako jezírka bylo by nutné mít stálý zdroj vody, což je provozně finančně náročné. Volíme způsoby a prvky, kde se voda při srážkách zadrží.

 

možnost využití zatrubněného svodu z průlehů nad sídlištěm

možné místa založení vsakovacích rýh - záhonů pro odvodnění silnic a chodníků

místa vsakovacích nádrží pro dešťovou vodu ze střech panelových domů (nebude asi možno všude tuto variantu použít)

Hospodaření s dešťovými vodami je důležitým bodem v řešení návrhu. Zadržování vody nejen v krajině, ale i ve městě, přispívá k zvyšování vláhy prostředí a podporuje život vodomilných rostlin a živočichů. Geologické podmínky v řešené lokalitě nejsou zcela ideální k vsakování, ale vždycky se dá vymyslet jak s dešťovou vodou pracovat. Zemina je jílovitá a součinitel propustnosti je na hranici vhodnosti pro vsakování. Proto volíme způsoby, jak vodu využít či chvíli v lokalitě zadržet. Navrhujeme prvky zasakovacích záhonů, které mají bezpečnostní přepad do kanalizace, průlehy či rýhu odtrubněné vodoteče.
Také samotné panelové domy se mohou stát jednotlivými články v systému hospodaření s dešťovou vodou. V majetku města jsou dva panelové domy, kde navrhujeme vegetační střechy se suchomilnou vegetací na jednotlivých panelových domech a případnou vegetační fasádu do ulice Gagarinova (JZ). Pojistný přepad ze střechy může být zpracován v průlehu či podpovrchových vsakovacích nádržích na zahradě, jestli to možnosti vsaku umožní (nutno ověřit vsakovací zkouškou v následujících stupních projektu).

přírodní jezírka

průlehy na vsakování dešťových vod

vsakovací příkopy

Odtrubněním vodoteče z průlehů nad sídlištěm dosáhneme atraktivního prostředí a lepší možnost regulovat srážkovou vodu. Stávající průměry potrubí má svou kapacitu a v případě větších dešťů není potrubí schopno pojmout více vody. Systém povrchových kanálů nabízí větší variabilitu práci s vodou i větší kapacitu. Stávající vodoteč je příležitostná a plní se pouze v období větších srážek, tím pádem bude nová rýha někdy prázdná, někdy s vodou. V obou situacích bude sloužit jako funkční krajinářský prvek. Rýha/příkop bude doplněna bujnou vegetací, které nevadí kolísání vodní hladiny, a velkými kameny, po kterých mohou děti lézt. Kraje budou opatřeny svahem případně zídkou. Vodní rýha vede od začátku zatrubnění (Wilhanova ulice), podél ulice K Sídlišti až k napojení k přítoku Ledhujky.

Odtrubnění potoků jako součástí protipovodňového systému ve městě Bad Staffelstein (Německo)

Revitalizace Vinohradského potoka

Odtrubnění Trešného potoka

Místa

Hlavní veřejná prostranství sídliště:

1/ hřiště – centrální prostor sídliště s hlavní vybaveností. Jako hlavní veřejný prostor jsou zde soustředěné nejvíce aktivit a pobytových míst pro děti, mládež i dospělé.
2/ lesní hřiště – dětské hřiště přírodního charakteru. Nyní nevyužívaný plácek u mateřské školy bychom rádi ponechali v přírodním duchu. Tématika lesa odkazuje k okolním lesům a přírodě. Součástí je pár herních prvků ze dřeva, které se mohou doplnit o vzdělávací prvky o přírodě.
3/ workout a posilovací místo – obnova a doplnění cvičících prvků. Stávající cvičící prvky přemisťujeme blíže k domu pro seniory. Povrch je opět navržen z litého polyuretanu. Kombinace světlých pastelových barev.
4/ průleh – klidné místo. Průlehy slouží k zadržování dešťové vody, které jsou opatřené bezpečnostním přepadem. Voda v nich je pouze v čase dešťů, nejsou tedy doplňovány vodou jako jezírka. Je navržena vegetace, která snese pohyblivou hladinu vody. Místo by mělo působit klidným až romantickým dojmem.
5/ zevl point – místo pro mladistvé s bouldrem a parkour prvky. Pod stávajícími garážemi je umístěna plocha z EPDM povrchu, která umožňuje dobré tlumení dopadu a zároveň možnost odrazu. Jsou zde navrženy parkourové prvky. Boulder stěna je na jedné straně rovná a přechází do mírného převisu, ze shora je krytá a zabraňuje tak výlezu.
6/ alej – stávající vegetační linie sídliště. Stávající alej doplňujeme novými stromy a navrhujeme kontrolu stavu stávajících dřevin, případné zdravotní ošetření. Prostory mezi stromy v linii aleje doplňujeme o lavičky a místo pro hraní šachů.

Centrální hřiště

Umístění dětského hřiště zachováváme, navrhujeme více využít terénní „terasy“ k umístění herních prvků. Jako hlavní konstrukční materiál je stříbrný kov doplněný o dřevěné prvky. Vesmírná obytná zóna tak může pokračovat i na hřiště. Je navrženo místo na grilování – mlatový plácek s piknikovými stoly a venkovním grilem. Dřevěné lehátka jsou umístěny ve svahu pod ním, zachován je travnatý prostor pro případné komunitní akce. Jelikož sportovní areál u klášterní zdi bude sloužit škole, je navrženo veřejné multifunkční hřiště, jehož povrch umožňuje v zimě tuto plochu využít jako kluziště. Hřiště navazuje na zeď fungující ze strany hřiště jako tenisová cvičná stěna, z druhé strany jako sprejovací stěna. Plocha dopravního hřiště je zmenšena, ale doplněna o zajímavější prvky (průjezdní brány, přechody, stálé dopravní značení, travnaté plochy).

využití terénu k herním prvkům

kovové prvky hřiště v terénu

kovové herní prvky - hra ve skupinách

grilovací a piknikové místo

dopravní hřiště doplněné o další herní prvky a vegetaci

pumptrek navržený podél hřbitovní zdi s napojením na centrální hřiště

Zahrady mezi domy

Je dán rastr, který umožňuje variabilitu zahrady pro další rozvoj. Obyvatelé si tak sami mohou založit záhony, vysadit rostliny, postavit si altánek, prostě cokoli, co chtějí. Základními rostlinami jsou vybrány ovocné keře pro zútulnění zahrady a systém kvetoucích luk. Zároveň se nabízí možnost akumulovat dešťovou vodu ze střech panelových domů a využívat ji právě na zalévání těchto zahrad. Akumulace by měla mít přepad do stávající kanalizace. Tvoří tak mezičlánek stávajícího systému odvodnění.
Rádi bychom navázali komunikaci s obyvateli domů, kteří by měli zájem o využívání komunitní zahrady. Je možné založit kompost, samozřejmě je potřeba oslovit obyvatele daného domu, zda mají vůbec zájem do společného kompostování jít. Část každé zahrady by měla být rozdělena na jakási políčka a část zahrady bude volná. Předpokládáme, že si zahradu v průběhu času obyvatelé přizpůsobí a zabydlí sami.

příklad komunitní zahrady

příklady komunitní zahrady: pěstování zeleniny, nové stromy, jedlé keře, popnuté konstrukce - pergoly vyrobené místními, místo pro četbu knihy

předzahrádky se zasakovacím záhonem a zatravněnými parkovacími místy na Fučíkově ulici

Lesní hřiště

Plochy u mateřské školy cestou na Cikánku jsme navrhli jako malý park s přírodními herními prvky. Čerpáme inspiraci z okolní krajiny a přinášíme lesní tématiku do zastavěné lokality. Lesní hřiště je vytvořeno z kamenů, kmenů, dřevěných kulatin. Stávající stromy musí být posouzeny jako zdravé a stabilní, aby mohly být použity jako součást lanových herních prvků. Diagonálně je umístěna stezka z nášlapných kamenů jako zkratka. V jejím směru je umístěna lanová Odstraňujeme stávající plot na Fučíkové ulici, aby se hřiště lépe otevřelo do ulice.

lesní hřiště

pohled zezdola na lesní hřiště od Fučíkovy ulice

Průleh

Prodloužený chodník z Gagarinovy ulice je navržen jako dlážděná cesta, která je napojena až na ulici K Sídlišti. Podél tohoto pěšího propojení je zídka, která vyrovnává terén a vytváří tak nahoře soukromější komunitní zahrádku. Na místech  a pod nimi je navržen průleh, jež zadržuje vodu ze srážek. Okolí průlehu je doplněno travinami a přechází do květnaté louky. Cestičky k laičkám a posezení samotné vytváří romantickou atmosféru a možnost klidného posezení.

Předprostor hřbitova

Zadní vstup na hřbitov vnímáme i jako potenciální místo pro setkávání lidí. Stávající garáže nyní znevažují prostor u hřbitovní zdi, kolem které kdysi vedla pěší cesta. Zároveň garáže ruší výhled na kostel a město. Prostor lze využít například výsadbou ovocných stromů, kde může probíhat komunitní sklízení plodů. V sadu jsou založeny pěší cesty z nášlapných kamenů, tráva je sekána 2 x do roka. Opět se nabízí možnost komunitního kosení.

prostor u vchodu na hřbitov, nové parkovací místa, návaznost na obytnou ulici Gagarinova, stávající garáže nahrazené sadem

Mobiliář

Veškerý mobiliář by měl být bytelný, odolný vůči poničení a zároveň příjemný pro užívání. Volba každého typu by měla ladit k ostatním. Pro sídliště vybíráme mobiliář s dřevěnými prvky a světlou ocelovou konstrukcí. Barevné variace jsou zvoleny světle hnědé – dřevo, světle šedá – kov a doplňující barvy volíme žlutou a červenou, barvy, které na sídlišti mají tradici a retro nádech.
Místa tříděného odpadu jsou zvoleny mimo sítě, aby se v budoucnu dali nahradit zapuštěnými kontejnery. Prozatím navrhujeme vybudování dřevěné ohrádky okolo kontejnerů. Abychom předešli přeplněnosti kontejnerů, navrhujeme zřízení kontejnerů na třídění plastu a papíru u bytových domů v Gagarinově ulici. Ty budou mít stejný vizuál jako ohrádky ve veřejném prostoru, budou zastřešeny a přístup k nim budou mít pouze obyvatelé daného domu.
V prostoru sídliště jsou navrženy odpadkové koše jednotného stylu, stejně tak lavičky, piknikové stoly, stojany na kola. Samostatné odpadkové koše doporučujeme doplnit sáčky pro psy. Veřejné osvětlení by mělo projít druhou etapou modernizace a kromě již vyměněných hlav, by se měli vyměnit i stožáry v antracitové barvě. Doplňujeme pár lamp, pěší chodníky navrhujeme osvětlit zemními světly.

Legenda

100%


umístění mobiliáře - prvků ve veřejném prostoru

moderní lavičky s retro nádechem (streetpark | lavička Borola)

pikniková sestava (streetpark | lavička Borola | stůl Piko)

lavičky ala lehátka na odpočinkových místech

oblé, tvarem zajímavé stojany na kola, barva světle šedá případně žlutá a červená (mmcité | Elk)

modernizace všech lamp | Philips

Kruhová lavička k sadu u kostela (streetpark | lavička Radiano)

odpadkový koš ladící k lavičkám (mmcité | quinbin)

odpadkový koš v kovovém stylu (streetpark | raila dog)

přístřešky na popelnice a tříděný odpad u domů

ohrádky na popelnice a tříděný odpad volně v prostoru

tříděný odpad - do budoucna podzemní kontejnery

Materiál

Sídliště s panelovými domy vnímáme jako skalní město na Broumovsku. Chceme rozehrát život mezi domy, více jej rozčlenit, vytvořit různá zákoutí a místa s různým charakterem. Narušujeme racionální pravidelnost sídliště vložením krajinných prvků do městské zástavby. Princip mísení krajiny a města se promítá také do dlažeb. Okraje pěších propojení jsou pojaty jako rozpadající se dlažba přecházející do trávníků. Hlavní materiály nových prvků a povrchů jsou betonové dlažby, kamenné šlapáky, pískovcové zídky u předzahrádek, mlatové místa setkávání (gril místo, piknikové lavičky v komunitních zahradách, předprostor hřbitova). Hřiště jsou doplněna přírodními materiály jako kůra či písek, hřiště pro dynamické cvičení jsou navrženy polyuretanového povrchu – ideální pro tlumení dopadu a pevnost v odrazu.

chodíky - skladebná dlažba (presbeton grito III bílá, tryskaný povrch)

chodníky - velkoformátová dlažba, rozvolněné kraje

propojky - velkoformátová dlažba, betonová, princip šlapáků

nášlapná dlažba - cestičky v zahradách, vedlejší pěší propojky

parkování - zatravňovací dlažba

parkování - plná dlažba na rozlišení parkovacích míst

Vesmírná obytná zóna

Gagarinova ulice přiléhá k centrálnímu prostoru sídliště, je lemována stromořadím na jedné straně a garážemi na druhé. Ulici měníme na jednosměrku a přetváříme ji na obytnou zónu, která se otevírá do hlavního prostoru sídliště. Odstraňujeme keřové patro pro lepší komunikaci s parkem. Ulici přetváříme na „vesmírnou“ ulici. Rozdělujeme ji na 108 dílů širokých 1,5 m symbolizujících 108 minut, které Gagarin strávil ve vesmíru. Každý pás obsahuje zajímavost či informaci o vesmíru. Celá obytná ulice má tak vzdělávací funkci a podporuje bezstarostnou dětskou hru na ulici. Obyvatelé si na své garáže mohou pověsit basketový koš a hrát basket přímo na ulici, mohou své garáže přetvořit na dílnu, servis kol, hudební zkušebnu či cokoli jiného a být v kontaktu s parkem, lidmi a příležitostnými akcemi.

Vostok

Umělecký předmět umístěný u Gagarinovy ulice slouží jako altán, průlezka i výhledové místo. Umělecký objekt doplňuje vesmírné pojetí Gagarinovy ulice. Konstrukce je kovová opatřena různými chyty a „tlačítky“. Objekt je nasvícený zespoda jako symbol startu do vesmíru.

Řezy územím

Řezy zaznamenávají charaktery veřejného prostranství mezi panelovými domy. Střídají se prostory zahrad a veřejných míst s různým využitím. Navrhujeme propojení ve spodní části sídliště od domovu pro seniory po hřbitov kolem klášterní zdi (na obou řezem vlevo).

řez A

řez B

Téma fasády panelových domů

Tendence zateplování panelových domů nese s sebou někdy nešvar v podobě výrazných barevných kombinací. Domy, které jsou postavené před 40 lety jistě potřebují nutnou péči a rekonstrukci, aby dům držel krok se zvyšujícím se standardem bydlení. Z hlediska veřejného prostoru se pak tyto rekonstrukce projevují svým výrazem jako barevné krabice s geometrickými tvary, u kterých často ani nevíme, co znamenají. Uvádíme zde pár zdařilých rekonstrukcí jako inspiraci pro další rekonstrukce fasád Vašich panelových domů.

Doporučujeme sjednotit stávající nesourodost barev domů na sídlišti, zvolit jemné odstíny a podpořit jednoduchost v řešení fasády tak, aby domy tvořili vizuální celek sídliště. Pestrost lokality dodají prvky ve veřejném prostoru a jeho uspořádání.

stav před | rekonstrukce panelového domu v Rimavskej Sobote | SK

stav po | rekonstrukce panelového domu v Rimavskej Sobote | SK

detail | rekonstrukce panelového domu v Rimavskej Sobote | SK

stav před | rekonstrukce panelového domu Grand Parc Bordeaux | FR

stav po | rekonstrukce panelového domu Grand Parc Bordeaux | FR

detail | rekonstrukce panelového domu Grand Parc Bordeaux | FR

stav před | rekonstrukce panelového domu Praha 3 | CZ

stav po | rekonstrukce panelového domu Praha 3 | CZ

celek | rekonstrukce panelového domu Praha 3 | CZ

Petra Krejčí

architekt, petra.krejci@cityupgrade.cz

Albert Šturma

geobotanik

Vratislav Ansorge

architekt

Regenerace sídliště

On-line verze:

https://police-nad-metuji.cityupgrade.cz

City Upgrade