Regenerace sídliště

Vážení občané,

děkujeme vám za Vaši účast v dotazníku a podnětné připomínky nejen ke studii Regenerace sídliště, ale i k obecným tématům fungování veřejného prostoru. Studie Regenerace sídliště, kterou zde vidíte na webových stránkách, je začátkem všech kroků potřebných k otevření diskuse s Vámi nad budoucností sídliště a stavem jeho veřejných prostranstvích.

Dokument, který si prohlížíte je tzv. studií, nikoliv projektem pro bezprostřední realizaci. Jedná se o první, nezávazný, dokument. Jejím cílem je řešit prostor sídliště souhrnně a v kontextu tak, aby následně bylo možné zvolit konkrétní body a etapy, na které bude zadána projektová dokumentace, která povede k povolení stavebním úřadem a postupné realizaci. V průběhu všech projekčních příprav bude možné návrh korigovat a bude otevřena diskuze s vámi, budoucími uživateli.

Jsme si vědomi obsáhlosti a velkého měřítka studie, proto nejprve budou řešena problémová témata, jako je parkování a hnízda tříděného odpadu. Celková změna sídliště může být naplánována i na několik let, je ovšem nutné před jednotlivými zásahy do prostranství vycházet ze základní koncepce celku. K tomu slouží tato studie.

V připomínkách zaznělo přání osobního setkání s architekty až se situace s covid-19 zklidní. Toto si přejeme my i vedení města. Rádi bychom proto uspořádali veřejnou prezentaci návrhu a diskuzi s občany v příštím roce 2021. Nyní nám to bohužel situace neumožnila, zvolili jsme proto jiný způsob, jak se ke studii můžete prozatím vyjádřit.

Tematické okruhy z připomínek obyvatel:

Fungování komunitních zahrad

Studie vymezuje daná vhodná místa ke komunitním zahradám. Daný masterplan určí rastr cest a případných prvků a zbytek vyplní obyvatelé sami. Předpokládáme, že před založením takové zahrady by se jednalo přímo s obyvateli domu, pro který je komunitní zahrada primárně určena. Komunitní zahrady také nemusí vznikat okamžitě a v plném rozsahu. Návrhem dáváme možnost k jejich založení. Doporučujeme nejprve prostor koncipovat jako mesofilní louky, o které se bude starat město a které se v průběhu času mohou více zabydlovat – tato činnost je už na obyvatelích.

Doprava

Všechny křižovatky a vjezdy do území budou mít změnu povrchu (žulovou dlažba) pro zklidnění dopravy a bezpečnost chodců při přecházení. Tato změna povrchu bude fungovat místo zpomalovacího prahu.
Veškerá práce se stávajícími garážemi je nápadem k jinému vnímání prostoru. Garáže jsou v soukromém vlastnictví, a proto tento návrh práce s nimi je spíše myšlenkou. Architekti i město ctí cizí majetek a jsme si vědomi vyvstávajících otázek ohledně financování. Proto by museli s přestavbou či zbouráním garáží souhlasit všichni majitelé či by muselo dojít k postupnému odkupování garáží městem pravděpodobně za tržní ceny či být nabídnuta výměna. V opačném případě je záměr těžko realizovatelný, uvádíme ho zde jako možný. Jeden z hlavních problémů na sídlišti je parkování obecně. Některé garáže vlastní obyvatelé, kteří již na sídlišti nebydlí, proto by nové garáže sloužili primárně obyvatelům sídliště.
Vybudování sadu u hřbitova místo garáží bereme jako návrat k respektování hřbitovní zdi a okolí kolem ní. Hřbitovy vznikaly na okrajích měst a navazovali přímo na krajinu (pole, louky, lesy). Vytvořeným sadem se snažíme o začlenění hřbitova do sídelní struktury, která již hřbitov obklopuje.

Vegetace

Odstranění keřů na Gagarinově ulici slouží ke zlepšení výhledu na kostel a klášter a celý centrální prostor sídliště – hřiště. V tomto úseku nejsou navrhována ani parkovací stání, která by průhledu vadila. Zřízení kolmých stání po celé délce Gagarinovy ulice není možné z důvodů stávajících vzrostlých stromů na horní hraně hřiště – ty nyní poskytují na hřišti jediný stín.

Mobiliář

Zpravidla u každého vchodu do bytového domu je umístěna lavička. Tyto lavičky bychom rádi sjednotili a vchody do domů zkultivovali. Lavička slouží jako doplnění předzahrádky.
Na téma fasád panelových domů jsme upozornili, protože si myslíme, že má smysl na něj upozorňovat, ukázat jiné přístupy k fasádám, bavit se o jejich rekonstrukcích a také nad tím, že mohou navzdory své minulosti vypadat pěkně a dá se v nich hezky bydlet. Přeci jen v takových domech žije 27% populace ČR.

Vandalismus

Všechny prvky umístěné do veřejného prostoru by měly být odolné proti vandalismu. Je proto volen takový mobiliář a herní prvky, které jsou bytelné a lehce udržované. Je zde možnost kamerového monitoringu, což je jeden z nástrojů jak zamezit ničení veřejného majetku, ale toto řešení je nákladné a je třeba zvážit veškeré pro i proti.

Děkujeme, že sledujete tuto studii, dění ve městě a pomáháte nám rozvíjet město.

architekti City Upgrade a vedení města Police nad Metují

„Vybaví se mi z mládí „sídlišťáci“, což byla parta dětí ze sídliště… drželi spolu. Teď když se řekne sídliště, tak si vybavím plné ulice parkujících aut, a veliké „prázdné“ plochy trávníků, které nikdo neužívá a stále dokola se jen sečou.“

„Chybí mi tady stinný altán a toaleta v blízkosti centrálního hřiště, napojení na vycházkové cesty do přírody, pro pěší i na kole, navrátit letní kino a vlastně místo na setkávání i dospělých na pořádání sousedských komunitních akcí například pro pálení čarodějnic.“

„Uvítala bych zlepšení v třídění odpadů, menší kontejnerová stání na více místech, kryté, zastřešené, více příjemných zákoutí pro venkovní posezení, oživení zeleně (např. vyvýšené květinové záhony).“

„Jako všude, tak i na sídlišti chybí parkovací stání, také garáží je nedostatek. My třeba rádi zahradničíme, grilujeme, opékáme – ale balkón není pro tyto účely vhodný a jiné možnosti obyvatelé sídliště nemají. Je mi jasné, že nebude lehké najít dostatek prostoru pro automobily a zároveň pro zahrádky, ale třeba se alespoň něco málo z toho do budoucna povede.“

širší vztahy

Město Police nad Metují se nachází v CHKO Broumovsko v Královehradském kraji. Broumovská vrchovina, nedaleké Adršpašsko-teplické skály a malebná krajina je pro město charakteristickým rysem. Město je usazeno do údolí, odkud vedou cesty nahoru do kopců, luk a skal. Tyčí se tak nad městem vrchy Ostaš, Klůček, Havlatka a Strážnice. Místo je hledaným bodem pro nadšence horolezectví a turistiky. Potok Ledhujka, přítok řeky Metuje, protéká městem, které má přibližně 4 100 obyvatel. Městem prochází silnice II/303. Zastávka vlakového spojení je vzdálena 4,7 km od centra města, spojení z nádraží zajišťuje autobusová doprava. Orientačními body města je jistě radnice na náměstí, kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem benediktínů, komín kotelny na sídlišti a vysílač. Stávající sídliště je vystaveno nad klášterem za hřbitovní a klášterní zdí, které jsou hranicí městské památkové zóny centra města.

historie

Přípravy na výstavbu sídliště byly zahájeny v roce 1973 a dokončeno bylo v 80-tých letech minulého století společně s kotelnou, která sídliště centrálně zásobuje teplem. V roce 1997 byla kotelna zrekonstruována z kotelny uhelné na plynovou. Orientačním bodem je benediktínský klášter, nad kterým se sídliště nachází a proto je na klášter krásný pohled právě ze sídliště.

majetkoprávní vztahy

95% z veřejných prostranství na řešeném území je vlastněno městem Police nad Metují. Ostatní prostory označeny bíle (samoobsluha, trafostanice, obytné domy) vlastní soukromý majitel či sdružení spoluvlastníků.

fotodokumentace řešeného území

Fotografie znázorňují aktuální stav sídliště.

krajina propisující se do města

Celé prostranství sídliště chceme zpříjemnit pomocí krajinných prvků propisující se z krajiny do města. Začlenit sídelní strukturu do okolní městské struktury zdůrazněním uliční sítě, podpořit uliční frontu rozhraními. Za důležitou pokládáme krajinnou složku, už vzhledem k lokalitě města a sídliště samotného. Ze sídliště stačí 5 minut chůze a jste v centru města, 5 minut chůze na druhou stranu a jste v přírodě na polních cestách. Navrhujeme doplnění stromové aleje, nové stromořadí do ulic, založení květnatých luk a vytvoření komunitních zahrad. Použitím různých charakterů v řešeném území podpoříme lepší orientaci na jednotvárném sídlišti, zatraktivníme prostor jako celek.

hlavní princip návrhu

Prioritou pro návrh je vytvoření míst pro setkávání lidí a podpořit komunitu obyvatel sídliště. Velmi cenné je klidné prostředí sídliště, které chceme zachovat a doplnit jej o nové stromy a jiné prvky zelené infrastruktury. Neméně důležitou záležitostí je pak úprava dopravního řešení, doplnění parkovacích míst a zajištění bezpečnosti.

Navrhujeme na celém sídlišti zavést zónu 30, u ulice Gagarinova udělat obytnou zónou se zvýšenými prahy na začátku a na konci. Začátek i konec zóny 30 bude opatřen pruhem z jiného materiálu kvůli zpomalení, případně zpomalovacím prahem. Silnice v ulici Fučíkova v místě vstupu do školky také bude z jiného materiálu (žulové kostky), který by fungoval jako zpomalovací prvek kvůli bezpečnosti dětí. Silnice v místě křížení uvnitř sídliště a zóny 30 budou mírně zvýšeny. Stávající počet parkovacích míst (139) nedostačuje a proto jsou navrženy nové parkovací místa (+85, celkem 224 vyznačených parkovacích míst). Nyní je k dispozici Všechna stávající i nová parkovací místa budou vydlážděny betonovou zatravňovací dlažbou.

1/ Proveditelnost nových parkovacích stání v místě pod stávajícími stromy je nutné ověřit z hlediska kořenového systému stromů.
2/ Nynější asfaltové komunikace jsou nahrazeny dlážděnou pojízdnou plochou – rozšířeným chodníkem. Není omezen přístup automobilu v případě obsluhy či stěhování. Podporujeme zvelebení předzahrádek.
3/ Stávající dvě krajní stání jsou přesunuta na druhý konec daného parkoviště tak, aby byl umožněn pěší prostup.
4/ Obytná zóna s vesmírnou tématikou je opatřena šikmými parkovacími místy na krajích, ve střední části jsou místa vynechána z důvodu otevření centrální části sídliště a spojení tak ulice s parkem. Šikmá stání ve střední části ulice nelze zvolit z důvodu kolize nových parkovacích míst se stávajícími stromy.
5/ Problémová křižovatka: kvůli výhledům z Gagarinovy ulice nemohou být zachována parkovací stání tak, jak jsou nyní. Nabízí se několik variant řešení. Var a/ posunout parkovací stání na kolmo k ulici Gagarinova, rozšíření silnice nebo chodníku na druhé straně vozovky. Var b/ úprava trasy křižovatky, kdy Gagarinova ulice bude napojena kolmo na Hvězdeckou. Var c/ z Hvězdecké ulice udělat jednosměrnou ulici.

Shrnutí současného stavu

Krajina současného sídliště je typickou ukázkou klasické sídlištní výsadby a zákoutí, vzniklých často chybným nebo nepříliš promyšleným plánováním. Diversita dřevin sídliště má tři roviny: původní plán výsadby, vegetační relikty z doby před výstavbou a „home-made“ úpravy, prováděné zjevně spontánně obyvateli jednotlivých bloků a domů.
Původní plán výsadby je poměrně jednoduchý. Páteřní, liniové výsadby mají poměrně vhodné složení, dominuje javor klen, javor mléč, častý je také jeřáb ptačí nebo jeřáb duryňský. Menší podíl mají na výsadbách jilm horský, lípa (Tillia x europea). Častá je také lípa bělokorá, vtroušen je občas i smrk ztepilý nebo smrk pichlavý. Druhová diversita dřevin není nijak zvlášť vysoká, a mohla by být vyšší (vzhledem k jihozápadní orientaci a zásaditému podkladu).
Vegetační relikty z doby před výstavbou sídliště přímo v řešeném území prakticky neexistují; v okolí jsou však relativně časté a byly využity k návrhu nové vegetace. Jde především o solitérní duby letní, buk lesní a mohutné exempláře lípy srdčité. „Home – made“ úpravy pak zahrnují většinou malé předzahrádky, sestříhávané jehličnany, drobné výsadby trvalek a podobně, roztroušené v ploše sídliště nerovnoměrně. Jejich frekvence není příliš vysoká, vypovídá nicméně o reflektovaném fenoménu předzahrádek, který je silně zohledněn ve výsledném návrhu.

Rámcová pravidla revitalizace sídliště

1/ dřeviny
2/ trávníky
3/ hospodaření s vodou
4/ krajinný kontext

1. navrhovaný „lesík“. Doporučujeme proředit jehličnany a dosázet tak, aby druhová skladba odpovídala potenciální přirozené vegetaci, což jsou v této lokalitě především kyselé doubravy, tj. lesy s dominantním dubem letním a podrostem jeřábu lesního. Les může mít ideálně výrazně řidší spon tak, aby obsahoval paloučky a stromy měly možnost rozvinout koruny.
2. zde doporučujeme, alespoň v části, otevření kanalizovaného toku na povrch spolu s úpravami koryta tak, aby bylo členité, široké a a atraktivní
3. nová výsadba – doplnění aleje. Lze doplnit jak přítomnými kleny, tak i například bukem lesním.
4. tato „předzahrádka“ je velmi stinná. Doporučujeme nahradit stínomilnou vegetací s dominancí hájových bylin a například kapradin.
5. nové stromy u komunitní zahrady – zde je vhodná výsadba několika plnokmenných ovocných stromů. Doporučujeme kombinaci jabloní a hrušní s podrostem jedlého křoví, například rybízu.
6. nová alej; vhodný je například dub letní – alej by tím navazovala na solitérní dub na hraně kláštera.
7. skupinka „nárožních“ stromů s keřovým patrem. Doporučujeme mohutné, světlé stromy – vhodný je habr obecný s podrostem lísky obecné, brslenu evropského a kaliny obecné. Skupinka tak bude navazovat jak na habrovou alej u kláštera, tak na volnou krajinu nad městem.
8. nová alej – doporučujeme použít dub letní; alej tak bude navazovat na „lesní kout“ v polygonu 1. V podrostu lze využít jeřáb lesní, odkazující ke zde přirozeným kyselým doubravám.
9. největší plocha potenciálních květnatých luk. Problémem je značné zastínění budovami i hustou alejí; doporučujeme proto – v případě výsevu – modifikaci druhového složení ve prospěch spíš stínomilných druhů. Vegetaci lze doplnit o několik solitérních keřů.
10. dnes téměř „prázdný“ mezidvorek, potenciálně jedlá zahrada. Vhodná je kombinace jedlých keřů, trvalek a 1 – 2 nižších stromů (vhodná je například arónie, zkusit je možné i například kaštanovník jedlý). Pro dosažení větší pestrosti stanovišť je vhodné vytvořit například zemní U – tvar, orientovaný na jih a fungující jako sluneční past.
11. pnoucí zahradu je vhodné situovat jižně od zasakovací nádrže. Vhodné je odstranění polykormonu kleče, jako oporu pro liány lze využít i stávající vzrostlý strom.
12. bylinná zahrádka může být tematickým odkazem na klášterní zahradu, tj. může se inspirovat čtvercovými klášterními zahradami s tradičně pěstovanými bylinkami. Opět je vhodné obrácené pořadí vsakovací nádrže a bylinek..
13. pro trvalky se jedná díky umístění na světlém okraji nejspíš o jednu z nejvhodnějších poloh na celém sídlišti. Lze ponechat stávající stromové a keřové patro a využít ho pro diferenciaci stanovišť trvalek. Záhon lze koncipovat jako samoúdržbový, nebo jako polopřirozené společenstvo na hraně zahrady, louky a záhonku. V okolí vsakovací nádrže může přecházet v podmáčené až mokřadní společenstvo.
14. velmi vhodné pokračování aleje; doporučujeme vysázet lípy srdčité
15. nová výsadba v chráněné poloze u květnaté louky. Velmi vhodné pro nenáročné ovocné dřeviny; biotop bude odkazovat na v okolí tradiční travní sady a extenzivní zahrady. Doporučujeme kombinaci slív a třešní.
16. členitá, a dnes příliš exponovaná plocha hřiště. Břehy jezírka lze z větší části osázet květnatou příbřežní vegetací, stromové patro – nová výsadba – by pak mělo být tvořeno nenáročnými, dlouhověkými dřevinami s nižším rizikem pádu větví (alespoň v prvních letech). Doporučujeme proto kombinaci vzrůstnějšího dubu letního, dubu červeného a nižšího jeřábu muku. Keřové patro může být tvořeno jedlými druhy (muchovníky, rybíz, angrešt, kiwi,,,). Travnaté plochy lze operativně využívat k diferenciované seči dle sezónních požadavků; rozloha „louky“ již zaručuje výrazný vzestup druhové pestrosti (při vhodném hospodaření) už během prvních několika let.
17. solitérní strom za hřbitovní zdí a na místě dnešních garáží – zde doporučujeme kombinaci vysokého ovocného nárožního stromu (ideálně hrušně) a navazujících několika polosolitérů – například jerlínů japonských a/nebo liliovníku tulipánokvětého. Spon by měl být volný tak, aby stromy nebránily výhledu na klášter.
18. dosadba aleje, opět lípy

Práce s dešťovou vodou

Využití dešťové vody je důležitým tématem pro navrhování a plánovaní měst. Chceme využít dešťovou vodu ze střech panelových domů k využití ve veřejném prostoru formou: průlehů, zřízením biotopu / přírodního jezírka, zalévání zahrady z akumulační nádrže. Podél silnic a chodníků mohou být zřízeny vsakovací záhony, které by oživily především prostory předzahrádek.

Řešeným územím probíhá podzemní vodný kanál pro dešťovou vodu (příležitostná vodoteč) z ochranných poldrů nad sídlištěm  svedený do vodoteče Bukovka. Uvažovali jsme o zapojení tohoto svodu do systému jezírek na sídlišti, nicméně aby jezírka vypadala jako jezírka bylo by nutné mít stálý zdroj vody, což je provozně finančně náročné. Volíme způsoby a prvky, kde se voda při srážkách zadrží.

Hospodaření s dešťovými vodami je důležitým bodem v řešení návrhu. Zadržování vody nejen v krajině, ale i ve městě, přispívá k zvyšování vláhy prostředí a podporuje život vodomilných rostlin a živočichů. Geologické podmínky v řešené lokalitě nejsou zcela ideální k vsakování, ale vždycky se dá vymyslet jak s dešťovou vodou pracovat. Zemina je jílovitá a součinitel propustnosti je na hranici vhodnosti pro vsakování. Proto volíme způsoby, jak vodu využít či chvíli v lokalitě zadržet. Navrhujeme prvky zasakovacích záhonů, které mají bezpečnostní přepad do kanalizace, průlehy či rýhu odtrubněné vodoteče.
Také samotné panelové domy se mohou stát jednotlivými články v systému hospodaření s dešťovou vodou. V majetku města jsou dva panelové domy, kde navrhujeme vegetační střechy se suchomilnou vegetací na jednotlivých panelových domech a případnou vegetační fasádu do ulice Gagarinova (JZ). Pojistný přepad ze střechy může být zpracován v průlehu či podpovrchových vsakovacích nádržích na zahradě, jestli to možnosti vsaku umožní (nutno ověřit vsakovací zkouškou v následujících stupních projektu).

Odtrubněním vodoteče z průlehů nad sídlištěm dosáhneme atraktivního prostředí a lepší možnost regulovat srážkovou vodu. Stávající průměry potrubí má svou kapacitu a v případě větších dešťů není potrubí schopno pojmout více vody. Systém povrchových kanálů nabízí větší variabilitu práci s vodou i větší kapacitu. Stávající vodoteč je příležitostná a plní se pouze v období větších srážek, tím pádem bude nová rýha někdy prázdná, někdy s vodou. V obou situacích bude sloužit jako funkční krajinářský prvek. Rýha/příkop bude doplněna bujnou vegetací, které nevadí kolísání vodní hladiny, a velkými kameny, po kterých mohou děti lézt. Kraje budou opatřeny svahem případně zídkou. Vodní rýha vede od začátku zatrubnění (Wilhanova ulice), podél ulice K Sídlišti až k napojení k přítoku Ledhujky.

Hlavní veřejná prostranství sídliště:

1/ hřiště – centrální prostor sídliště s hlavní vybaveností. Jako hlavní veřejný prostor jsou zde soustředěné nejvíce aktivit a pobytových míst pro děti, mládež i dospělé.
2/ lesní hřiště – dětské hřiště přírodního charakteru. Nyní nevyužívaný plácek u mateřské školy bychom rádi ponechali v přírodním duchu. Tématika lesa odkazuje k okolním lesům a přírodě. Součástí je pár herních prvků ze dřeva, které se mohou doplnit o vzdělávací prvky o přírodě.
3/ workout a posilovací místo – obnova a doplnění cvičících prvků. Stávající cvičící prvky přemisťujeme blíže k domu pro seniory. Povrch je opět navržen z litého polyuretanu. Kombinace světlých pastelových barev.
4/ průleh – klidné místo. Průlehy slouží k zadržování dešťové vody, které jsou opatřené bezpečnostním přepadem. Voda v nich je pouze v čase dešťů, nejsou tedy doplňovány vodou jako jezírka. Je navržena vegetace, která snese pohyblivou hladinu vody. Místo by mělo působit klidným až romantickým dojmem.
5/ zevl point – místo pro mladistvé s bouldrem a parkour prvky. Pod stávajícími garážemi je umístěna plocha z EPDM povrchu, která umožňuje dobré tlumení dopadu a zároveň možnost odrazu. Jsou zde navrženy parkourové prvky. Boulder stěna je na jedné straně rovná a přechází do mírného převisu, ze shora je krytá a zabraňuje tak výlezu.
6/ alej – stávající vegetační linie sídliště. Stávající alej doplňujeme novými stromy a navrhujeme kontrolu stavu stávajících dřevin, případné zdravotní ošetření. Prostory mezi stromy v linii aleje doplňujeme o lavičky a místo pro hraní šachů.

Centrální hřiště

Umístění dětského hřiště zachováváme, navrhujeme více využít terénní „terasy“ k umístění herních prvků. Jako hlavní konstrukční materiál je stříbrný kov doplněný o dřevěné prvky. Vesmírná obytná zóna tak může pokračovat i na hřiště. Je navrženo místo na grilování – mlatový plácek s piknikovými stoly a venkovním grilem. Dřevěné lehátka jsou umístěny ve svahu pod ním, zachován je travnatý prostor pro případné komunitní akce. Jelikož sportovní areál u klášterní zdi bude sloužit škole, je navrženo veřejné multifunkční hřiště, jehož povrch umožňuje v zimě tuto plochu využít jako kluziště. Hřiště navazuje na zeď fungující ze strany hřiště jako tenisová cvičná stěna, z druhé strany jako sprejovací stěna. Plocha dopravního hřiště je zmenšena, ale doplněna o zajímavější prvky (průjezdní brány, přechody, stálé dopravní značení, travnaté plochy).

Zahrady mezi domy

Je dán rastr, který umožňuje variabilitu zahrady pro další rozvoj. Obyvatelé si tak sami mohou založit záhony, vysadit rostliny, postavit si altánek, prostě cokoli, co chtějí. Základními rostlinami jsou vybrány ovocné keře pro zútulnění zahrady a systém kvetoucích luk. Zároveň se nabízí možnost akumulovat dešťovou vodu ze střech panelových domů a využívat ji právě na zalévání těchto zahrad. Akumulace by měla mít přepad do stávající kanalizace. Tvoří tak mezičlánek stávajícího systému odvodnění.
Rádi bychom navázali komunikaci s obyvateli domů, kteří by měli zájem o využívání komunitní zahrady. Je možné založit kompost, samozřejmě je potřeba oslovit obyvatele daného domu, zda mají vůbec zájem do společného kompostování jít. Část každé zahrady by měla být rozdělena na jakási políčka a část zahrady bude volná. Předpokládáme, že si zahradu v průběhu času obyvatelé přizpůsobí a zabydlí sami.

Lesní hřiště

Plochy u mateřské školy cestou na Cikánku jsme navrhli jako malý park s přírodními herními prvky. Čerpáme inspiraci z okolní krajiny a přinášíme lesní tématiku do zastavěné lokality. Lesní hřiště je vytvořeno z kamenů, kmenů, dřevěných kulatin. Stávající stromy musí být posouzeny jako zdravé a stabilní, aby mohly být použity jako součást lanových herních prvků. Diagonálně je umístěna stezka z nášlapných kamenů jako zkratka. V jejím směru je umístěna lanová Odstraňujeme stávající plot na Fučíkové ulici, aby se hřiště lépe otevřelo do ulice.

Průleh

Prodloužený chodník z Gagarinovy ulice je navržen jako dlážděná cesta, která je napojena až na ulici K Sídlišti. Podél tohoto pěšího propojení je zídka, která vyrovnává terén a vytváří tak nahoře soukromější komunitní zahrádku. Na místech  a pod nimi je navržen průleh, jež zadržuje vodu ze srážek. Okolí průlehu je doplněno travinami a přechází do květnaté louky. Cestičky k laičkám a posezení samotné vytváří romantickou atmosféru a možnost klidného posezení.

Předprostor hřbitova

Zadní vstup na hřbitov vnímáme i jako potenciální místo pro setkávání lidí. Stávající garáže nyní znevažují prostor u hřbitovní zdi, kolem které kdysi vedla pěší cesta. Zároveň garáže ruší výhled na kostel a město. Prostor lze využít například výsadbou ovocných stromů, kde může probíhat komunitní sklízení plodů. V sadu jsou založeny pěší cesty z nášlapných kamenů, tráva je sekána 2 x do roka. Opět se nabízí možnost komunitního kosení.

Mobiliář

Veškerý mobiliář by měl být bytelný, odolný vůči poničení a zároveň příjemný pro užívání. Volba každého typu by měla ladit k ostatním. Pro sídliště vybíráme mobiliář s dřevěnými prvky a světlou ocelovou konstrukcí. Barevné variace jsou zvoleny světle hnědé – dřevo, světle šedá – kov a doplňující barvy volíme žlutou a červenou, barvy, které na sídlišti mají tradici a retro nádech.
Místa tříděného odpadu jsou zvoleny mimo sítě, aby se v budoucnu dali nahradit zapuštěnými kontejnery. Prozatím navrhujeme vybudování dřevěné ohrádky okolo kontejnerů. Abychom předešli přeplněnosti kontejnerů, navrhujeme zřízení kontejnerů na třídění plastu a papíru u bytových domů v Gagarinově ulici. Ty budou mít stejný vizuál jako ohrádky ve veřejném prostoru, budou zastřešeny a přístup k nim budou mít pouze obyvatelé daného domu.
V prostoru sídliště jsou navrženy odpadkové koše jednotného stylu, stejně tak lavičky, piknikové stoly, stojany na kola. Samostatné odpadkové koše doporučujeme doplnit sáčky pro psy. Veřejné osvětlení by mělo projít druhou etapou modernizace a kromě již vyměněných hlav, by se měli vyměnit i stožáry v antracitové barvě. Doplňujeme pár lamp, pěší chodníky navrhujeme osvětlit zemními světly.

Materiál

Sídliště s panelovými domy vnímáme jako skalní město na Broumovsku. Chceme rozehrát život mezi domy, více jej rozčlenit, vytvořit různá zákoutí a místa s různým charakterem. Narušujeme racionální pravidelnost sídliště vložením krajinných prvků do městské zástavby. Princip mísení krajiny a města se promítá také do dlažeb. Okraje pěších propojení jsou pojaty jako rozpadající se dlažba přecházející do trávníků. Hlavní materiály nových prvků a povrchů jsou betonové dlažby, kamenné šlapáky, pískovcové zídky u předzahrádek, mlatové místa setkávání (gril místo, piknikové lavičky v komunitních zahradách, předprostor hřbitova). Hřiště jsou doplněna přírodními materiály jako kůra či písek, hřiště pro dynamické cvičení jsou navrženy polyuretanového povrchu – ideální pro tlumení dopadu a pevnost v odrazu.

Doporučujeme sjednotit stávající nesourodost barev domů na sídlišti, zvolit jemné odstíny a podpořit jednoduchost v řešení fasády tak, aby domy tvořili vizuální celek sídliště. Pestrost lokality dodají prvky ve veřejném prostoru a jeho uspořádání.